Setkání s Verlainem

Koncem školního roku 1869 rozhodne ředitel, že Rimbaud bude hájit barvy gymnasia ve školské soutěži. Od šesti hodin ráno 2. července se koná zkouška. Pan ředitel Desdouets se v devět přijde podívat, jak je Rimbaud se zadaným tématem daleko. Nemá ještě ani slovo. "Mám hlad," řekne.
Ředitel nařídí školníkovi, aby mu donesl chleba s máslem. Když se Arthur najeí, což se neobejde bez šuškání a smíchu, chopí se pera. Úderem poledne je hotov. Desdouets si nasadí brýle a rychle práci prolétne. Obličej se mu rozjasní: "Cenu vyhrajeme my, za to ručím!"
7. srpna 1869 se udílejí ceny. Rimbaudem dosažený triumf od té doby nebyl překonán: odnáší si devět prvních cen!

Koncem roku pošle do Revue pour Tous dlouhou báseň Štědrý večer sirotků. Je to první jeho samostatná báseň, která se zachovala. 26. prosince revue v rubrice dopisy otiskne tuto krátkou zprávu: "Ta veršovaná věc, kterou jste nám poslal, není špatná, a kdyby byla šikovně o třetinu seškrtána, otiskli bychom ji."
Rimbaud vyškrtne několik odstavců a báseň vyjde v čísle z 2. ledna 1870. Slavná cesta na Parnas je na dosah.

ola už ho nezajímala: "Nemám nejmenší chuť vysedávat ve škamnách." Prodá stříbrné hodinky a 25. února sedí ve vlaku na Paříž. Přespává po nábřežích a na lodích naložených uhlím. Má toho brzy dost. 10. března je zpět v Charleville. 18. března v Paříži vyhlašují Komunu, Rimbaud sálá nadšením a 23. dubna je zpět v Paříži, pěšky. Událostmi je však nakonec zklamán a začátkem května se vrací zpět.

Pokouší se stát žurnalistou, ale bezúspěšně. Posílá své básně Paulu Verlainovi. Na odpověď čeká dlouho, ale dočká se: "Přijeďte, drahá, velká duše, voláme Vás, čekáme Vás" Poukázka na úhradu cestovních výloh je přiložena. Arthur samozřejmě neváhá. S Verlainem se výrazně sbližují, pravděpodobně spolu žijí v homosexuálním svazku. Verlainovi a jeho ženě Matyldě se narodí syn, ale manželství se začíná díky vpádu Rimbauda rozpadat.

1872. V březnu se manželé Verlainovi usmiřují a Rimbaud se schlíple vrací domů. Verlainovi se však brzy po svém příteli zasteskne, 4. května opět nastává krize. Matylda požádá o rozvod (Verlaine svou ženu surově udeří do obličeje a snaží se jí zapálit vlasy. A to je jen jeden z mnoha bodů žádosti o rozvod). Rimbaud je opět v Paříži. Oba odjíždějí přes Belgii do Londýna. Matylda se marně pokouší získat manžela zpět. Koncem roku je ale Rimbaud zpět v Charleville, Verlaine zůstává v Londýně.

1873. Začíná psát Sezónu v pekle. V květnu se schází s Verlainem v Belgii. Ten ale trpí depresemi a po dětinské hádce sedá na loď a odjíždí do Bruselu. Opět se sejdou, ale dochází k vážné roztržce, opilý Verlaine postřelí Rimbauda do ruky. Verlaine je posléze zatčen a 8. srpna odsouzen na dva roky vězení. Rimbaud stahuje žalobu a vrací se do Francie. V Belgii chystá v pětistech výtiscích vydání Sezóny v pekle. Knížka vychází a Rimbaud ji odjíždí propagovat do Paříže. Nikdo se k němu nehlásí. Zhnuseně se vrací zpět a pálí v kamnech autorské výtisky Sezóny a množství rukopisů.

 

Vyhledávání

:: Jejich osud spočívá v tom,že nemohou stárnout ::